Světec měsíce

Blahoslavená Marie Terezie Tauscher

Zakladatelka kongregace Srdce Ježíšova OCD, obětavá řeholnice, jež věnovala svou péči chudým a opuštěným dětem.

Narodila se 19. 6. 1855 v braniborském Sandowě, území dnešního Polska. Byla dcerou luteránského pastora. Později se rodina přestěhovala do Berlína, kde Marie ze zdravotních důvodů přerušila školu. Roku 1870 rodiče ji a sestru poslali studovat na Moravu.

V r. 1874 Marii zemřela matka a ona převzala péči o rodinu. Ve 30ti letech začala pracovat v Kolíně nad Rýnem jako vedoucí v ústavu pro duševně choré. Ředitel byl luteránského vyznání a záleželo mu na stejně smýšlejícím personálu. Když Anna Marie konvertovala ke katolické víře, znamenalo to pro ni ztrátu zaměstnání. Přesto plná důvěry v Boží pomoc, v kolínském kostele svatých apoštolů, 30. 10. 1888, složila profesní vyznání víry s odhodláním oddat se zcela Kristu.

 

 

 

Určitou dobu byla uklízečkou u augustiniánek, a po té se stala společnicí zámožnější dámy. Od té obdržela větší finanční částku, kterou využila k založení domova chudých sirotků a opuštěných dětí. Dala mu název „Domov sv. Josefa“. Během dvou až tří let vytvořila kolem sebe společenství spolupracovnic  na způsob řeholní komunity s názvem „Služebnice  Božského Srdce Ježíšova” za účelem péče o tyto děti.

Zpočátku pro založení řeholní komunity pečující o sirotky nemohla najít porozumění ani u duchovních pastýřů a početnější protestantské obyvatelstvo jí rovněž nepřálo. Členky zbožného spolku nesměly nosit řeholní oděv. Po přečtení životopisu sv. Terezie od Ježíše, zvolila spiritualitu Karmelu a členky komunity začala učit žít po vzoru Tereziiných bosých karmelitek. V průběhu několika let otevřela v Berlíně další dva domy.

V roce 1897 byla v Římě za generálním představeným bosého Karmelu s prosbou o připojení k řádu. Ten ji přijal do řádu s řeholním jménem Terezie od svatého Josefa, ale na přičlenění celého společenství musela ještě 7 let čekat. Od roku 1897 se činnost již ale rozšiřovala do dalších zemí. Tou první byla česká.

Do podkrkonoší přišly Tereziiny sestry již na podzim 1896 a v hornické Krupce si pronajaly malý dům, v němž pečovaly o 15 dětí. Záhy byla potřeba starat se o 50 dětí, proto byly pronajaty další prostory a žádostí stále přibývalo. Sestry rozšířily působnost i do Maršova, později se přestěhovaly do Mostu. Marie Tauscher dojednávala v Čechách i další možnosti. Rektor jezuitské koleje v Bohosudově jí pomohl v Krupce získat Lužní Dvůr (Auenhof), kde byla velká zahrada a možnost přebudování jedné budovy na kapli. Sestry pak od litoměřického biskupa E. J. Schöbela měly povolení nosit zde řeholní hábit (vztahoval se výhradně na jeho diecézi), ale ke zřízení noviciátu souhlas nedal.

V roce 1904 Marie Terezie Tauscher při audienci u papeže Pia X. získala církevní schválení pro své dílo a hned v italském Rocca di Papa založila mateřský klášter se zaměřením na konání noviciátu. Nová řehole byla však schválena až roku 1910 a s konečným potvrzením v r. 1930. Sestry se usazovaly zejména v dělnických oblastech, kde bylo více dětí potřebujících jejich pomoc. Zřizovaným domům dávaly názvy Domovy sv. Josefa.

S velkou láskou pečovaly o opuštěné děti a zaměřovaly se na jejich výchovu. Do domovů sv. Josefa přijímaly děti starší jednoho roku do stálé péče a mimo to, na různou část dne, děti z dělnických rodin. Starší dívky učily ručním a domácím pracím a večery věnovaly dělnicím z továren. Podle potřeby poskytovaly dětem oblečení a finanční podporu. Sestry také navštěvovaly katolické rodiny, aby je povzbudily ke křesťanskému životu.

Život v domovech se řídil pevnými pravidly. Terezie od sv. Josefa zavedla rodinný systém. Určila, že ubytování svěřenců se má dít ve skupinách do šestnácti na jednu sestru, která se o ně plně stará. Děti z těchto skupin měly docházet i do veřejných škol, aby nevyrůstaly v izolaci. Péče o ně končila nástupem do učení nebo schopností se osamostatnit. U domovů měly být zahrady, případně dvorky pro hry dětí. Děti v domovech získávaly duchovní základy, vynikaly bezstarostnou veselostí a dobrým zdravím.

Matka Marie Terezie od svatého Josefa poslední dny života dožila ve Sittard, v Holandsku. Její blahořečení se slavnostně uskutečnilo 13. 5. 2006 v katedrále v Roermond v Nizozemí.                                                   tým spolupracovníků redakce

 

 

 

Ostatní třídění: 
Druhy obsahu: