Úvodník - září 2018

Svatý Václav a nový školní rok

Staří Řekové, když mluvili o čase, užívali dvou slov: „chronos“ – čas, který trvá, je měřitelný, delší úsek, a „kairos“ – to je chvíle, okamžik, ale také pravý čas, příležitost, důležitost a úspěch. Chceme-li být úspěšní, musíme náš „chronos“ napojit na Boží „kairos“.

Začínáme nový měsíc, nový školní rok. Církev na začátku prosí o pomoc Ducha svatého: „…rač paprsek bohatý světla svého v nás vylít,…“. Světlo Ducha nám vyprošují také naši svatí patronové: Panna Maria Bolestná, sv. Ludmila a sv. Václav, kníže, mučedník, hlavní patron národa.

V září slavíme s církví také velmi starobylý svátek Povýšení svatého kříže, mající svůj původ v Jeruzalémě v 5. stol. Kříž je ústřední bod naší křesťanské víry, je to okamžik spásy a proměny: zlo se mění v dobro, Ježíš svou obětí odčiňuje lidské hříchy, usmiřuje zraněnou lásku Otce a vykupuje nás z otroctví hříchu a satana. Ježíšovo utrpení a smrt na kříži je předmětem naší vděčnosti a chvály.

Svatý Václav kráčel v Ježíšových stopách. Jeho oběť vlastního života se stala dovršením jeho křesťanského jednání. „Dorostl ke svatosti za krátký čas a naplnil mnohé věky,“ říká úryvek z breviáře. Svatý Václav ukazuje na Krista a na kříž, jenž je znamením záchrany. U kříže nalézáme odpuštění, ztracenou víru, naději a lásku, z kříže přichází dar míru pro celý svět. Kříž míří k věčnosti a svatí překonávají hranice času. I když žili před mnoha roky, jejich památka je stále živá. Cítíme a věříme, že jdou s námi, pomáhají nám, jsou to naši skuteční přátelé. Kéž s jejich pomocí i my doputujeme do nebeského domova.          P. Pawel Bilinski

Ostatní třídění: 
Druhy obsahu: